Anarchistické pikle byly sice odhaleny. Stát nechce, aby se veřejně mluvilo o tom, jak jsou neviní lidé perzekvování. Proto se snaží anarchistům zakázat, aby se stýkali a vedli podvratné a buřičské řeči. Ale občas se stane něco, s čím tak úplně nepočítají. Třeba jako to, co se stalo ke konci roku v Brně. Nechali se slyšet, že Igor Ševcov nesmí přijít na solidární večer s anarchistickými vězni, protože se jedná o anarchistické shromáždění nebo kulturní či sportovní akci. Nehodící se škrtni. Zeptali se proto pana profesora Mareše, aby jim takovou anarchistickou akci definoval. Ten napsal odborné vyjádření (níže). A tak můžeme být rádi, že se na akci neobjevil nikdo z odborovém svazu Rovnost, protože právě takhle mluví milý pan odborník o tom, co je anarchistické hnutí. To asi zapomněl, že tahle odborová záležitost je stará možná deset let. Ale to ještě není všechno, ten darebák Ševcov měl tu drzost, že na akci přeci jen přišel. A to hned dvacetkrát! Takže sám Ševcov tvořil minálně čtvrtinu návštěvníků. Škoda, že u toho odborník Mareš nebyl, mohl se podívat, jak se mu to anarchistické hnutí rozmnožilo před očima. Můžeme jen děkovat migrantům ze Sibiře.