Co psát v dopisech za mříže?

lukin
Psaní dopisů vězněným anarchistům a anarchistkám je jednou z nejsnazších a zároveň nejosobnějších forem podpory a vyjádření solidarity.   Z toho důvodu bylo i na těchto stránkách zveřejněno několik rad, jakým způsobem psát dopisy lidem za mříže. Většinou ale hovoří o tom, co by dopisy obsahovat neměly. Ano, neměly by obsahovat příliš důvěrné informace, které by mohly jakýmkoliv způsobem poškodit adresáta, odesilatele i kohokoliv třetího, protože žádný z dopisů mířící za mříže nečte pouze ten, komu je dopis určen.  To mějme stále na paměti. Na druhou stranu se ale nabízí otázka, co psát? Co může člověka za mřížemi potěšit? Nebude se ho dotýkat, když mu budeme vyprávět o životě před zdmi?
Tyto otázky jsou naprosto pochopitelné, nebylo proto nic snazšího, než je položit našemu kamarádovi a soudruhovi Lukášovi, který je nyní držen v zajetí ve vazební věznici. Přikládáme přepis jeho odpovědi a věříme, že pomůže i vám překonat prvotní nejistotu a dodá sílu a chuť mu napsat pár řádků, které mu zajisté zvednou náladu a pomohou mu se v myšlenkách osvobodit z jeho cely. Continue reading

2.12. Dopisovačka ABC

basa

Předvečer benefitu pro ABC budete mít možnost zjistit bližší info z Litoměřic a pár novinek ze zahraničí. Budete mít příležitost napsat pohlednici či dopis uvězněným kamarádům a kamarádkám. Obecně a nezávaně si popovídáme o vězeňství. Adresy politických vězňů, distro a veganská večeře jsou samozřejmostí.

„Solidarita v srdci“

Infocentrum Salé, pátek 2. prosince, start 18:00

Pavla Baďurová a Martin Ignačák: Poděkování

img_1462

Dopis od Pavči a Martina, popisující jejich shledání po dlouhých měsících odloučení.

Je úterý 27. 9. 2016 a já se vypravila z Olomouce na další návštěvu za mým bráškou, v pořadí asi dvacátou – nevím, přestala jsem je počítat.
Sedím před Pankrácí, přemýšlím nad tím, jestli mám všechno, co Marťa potřeboval. Zjistím, že nemám tabák, říkám si, to je problém, už ho nestihnu nikde koupit. Mrknu na hodiny, je čas jít. Najednou slyším za sebou „no nazdar“. Otočím se a ve velkém údivu hledím, Marťa stojí kousek ode mne – je volný! Ten okamžik je těžko popsatelný už proto, že to nikdo nečekal. Pláč střídal smích, radování, objímání, skákání. Continue reading

Dopisovací a diskuzní večeře

img_4370

Tentokrát nebudume psát Martinovi, ale poprvé od začátku Fénixe bude na
dopisovací večeři s námi. Přijď si na Salé poslechnout historky z vazby od Martina a Igora, vyprávění o proběhlé AntiFénix tour napříč Ruskem, Pobaltím a Skandinávií až za polární kruh, shlédnout novinky o vězeňské stávce v USA, nebo popovídat o formách podpory. To vše u dobré veganské večeře.

Inofcentrum Salé, čtvrtek 20.10. od 18h.

Udržujte a rozšiřujte komunikaci (Lukáš B.)

borl1

Přišel nám další dopis od Lukáše z Litoměřické věznice. Píše v něm o důležitosti dopisování s lidmi za mřížemi. Také uvádí svůj vězeňský účet a vysvětluje proč si myslí, že finanční podpora není tou nejdůležitější. Nakonec Lukáš píše o situaci s veganskou stravou, která stejně jako byla u Martina, je velice nepříznivá nejen pro jeho zdravotní stav.

Continue reading

Zpráva po propuštění (Martin I.)

Martin

Milí sodruzi, Milé  soudružky

Za celou dobu jsem pocitoval solidaritu ze všech koutu světa.Podpora,ketrá se mi dostavala v nejruznejšich podobách byla a vždy bude energii,silou s dodaní neskutečné odvahy.(pro naše přátele za mřížemi)
Soudružnost,vzájmnost a mnoho jiného dokazují,že anarchistický duch nebude nikdy podrobem útlaku,které vytvaří policejní státy po celém světě.
Sedmnáct měsícu stravenych ve vazbě mne ucelilo,posílilo pokračovat po anarchisticke cestě společne se soudruhy a soudružkami.
Kamarádi a kamarádky jsou stále za mřižemi,zdmi v chladných,špinavych a nedustojných místech kde policejni stát chce naše přátele připravit o dustojnost a o hodnoty pro ktere bojujeme.

I když jsem byl propuštěný,necítim se být svobodný.

Jsem opět v ulicích a kráčím bok po boku se soudruhy a soudružkami!!!

jsem s těmi-kteří jsou v zajetí,jsem s těmi-kteří čelí státnímu útlaku!!!

SOLIDARITU S ANARCHISTICKÝMI VĚZNI!!!
ODPOR ŽIJE  !!!
BOJ POKRAČUJE!!!

Vyjádření k mému zatčení (Lukáš Borl)

LB

V neděli 4.9.2016 jsem byl v Mostě zadržen policií a následně převezen do vazební věznice v Litoměřicích. Stalo se to, co jsem si nepřál, ale celou dobu věděl, že k tomu může kdykoliv dojít. Dlouhá psychická příprava na takové události mi teď naštěstí umožnuje zvládat s klidem řadu nepříjemných situací, kterým jsem nyní vystaven nejen já, ale zřejmě i mě blízcí lidé.
Continue reading

Ruzyňští holubi (Petr S.)

Přebráno z webu VAP.

certain_days_political_prisoner

Příroda mě stále a znovu přivádí k úžasu. Nejenom svou neuvěřitelnou schopností odolávat atakům lidské civilizace, ale také mnoha paralelami s lidským životem, které nám stále připomínají, že jsme její nevyčlenitelnou součástí.

Můj kontakt s přírodou byl díky mým “přátelům z ÚOOZ” v posledních měsících omezen na občasný pohled na pár stromů a několik trsů trávy rostoucí za vězeňskou zdí. Ještě vídám holuby poletující na vězeňském dvoře, zalétávající si sem každý večer pro svůj pravidelný příděl vězeňského chleba.

I takto značně omezený kontakt s přírodou však dokáže člověka alespoň trochu povzbudit – zvlášť, když se na vězěňský dvůr dostane také poštolka, která si vybere některého ze slabších holubů a začne na něj útočit. Tu a tam se tak stává. A bohužel občas i nedospělého, či naopak starého nebo nemocného holuba udolá. Avšak ne vždy! Je to velice emotivní, sledovat hejno holubů, které se zvedne z vězeňské střechy a odežene nezvaného predátora od svého druha.

Nevím, jestli je to obvyklé chování holubů, ale na ruzyňském vězeňském dvoře jsem to pozoroval již mnohokrát. Je to navíc o to zajímavější, že v případě, kdy jen tak poletuje kolem a nikoho nenapadá, tak holubi jen lhostejně poletují po dvoře a prakticky poštolku ignorují.

Nedá se přesně popsat pocit, který cítím při pohledu přes vězeňskou mříž, když holubí hejno odhání dravce a z ostatních cel přitom slyšíte: “Jóóó!” Museli byste to zažít – zvlášť když odněkud ze spodních pater někdo zakřičí: “ANARCHIE!”

VŠICHNI JSME ANARCHISTI/STKY (úvaha od Petra S.)

zdroj: Voice Of Anarchopacifism

K napsání tohoto zamyšlení mě přivedlo čtení posledního čísla Existence (3/2015), které nějakým zázrakem, či možná škodolibostí vězeňských cenzorů rozhodujících o „závadnosti a nebezpečnosti“ textů, které se mi mohou dostat do rukou, došlo od mých přátel až ke mně…

Tématem tohoto čísla jsou „úspěchy anarchistického hnutí“, jakási parafráze Graeberovy eseje „Šok z vítězství“. Je to bezesporu zajímavé téma, které je velkou příležitostí k dalšímu rozboru a zejména diskuzím – zvlášť pokud byl zveřejněn také text L. Rychetského, původně publikovaný v A2 (č.8/2015). Ten velice přesně hodnotí poněkud nesystematický a podle mě i poněkud zidealizovaný pohled na úspěch anarchistického hnutí popisovaný D. Graeberem. Tedy ne v pravém slova smyslu anarchistického, ale spíše antiautoritářského. Pod tento pojem se toho totiž dá schovat hodně. Je škoda, že se naší komunitě (VAP) nepodařilo z „technických důvodů“ doručit texty do naší rubriky, aby tento text nezůstal osamoceným. Mohly by totiž přinést i jiné úhly pohledu, vedle onoho opravdu zjednodušujícího dělení na ty, kteří preferují „ideovou čistotu“ a druhé, prosazující „efektivitu“. Continue reading