On a reçu une nouvelle lettre de la part Lukas, qui est enfermé dans la prison de Litomerice. Il y parle de l’importance de l’échange du courrier avec les personnes derrière les barreaux. Il mentionne aussi son compte en banque et il explique pourquoi il trouve que le soutien financier n’est pas le plus important. Enfin, Lukas décrit la situation avec la nourriture vegan qui, comme dans le cas de Martin, est très défavorable et non seulement pour son état de santé. Continue reading
Category Archives: Dopisy/Letters
Jsme ozbrojeni společnými touhami (Lukáš B.)
Posilující fejeton od Lukáše zavřeného v Litoměřicích.
Anarchistická povaha je jako divoká šelma v lese. Nikdo ji nedokáže zkrotit. Ani policie ani soudy. Ani buržoazní morálka, kterou nám perou do hlavy už od dětství.
Říkají nám: “Držte hubu a krok a necháme vás být.” Ozvěna našich slov je ale stále budí ze spaní.
Říkají nám: “Zapomeňte na své sny.” My ale dál sníme o věcech, které se stávají noční můrou.
Jme snílci, ale nejsme jediní. Jsou tu tisíce dalších, co mají stejné touhy. To proto se autority bojí našich snů. Vědí, že proti jejich moci stojí snící davy ozbrojené společnými touhami. Lidé, kteří své sny uskutečňují navzdory zákazům mocných.
Pokutování, mlácení, strašení a věznění. Tím vším nás chtějí zastavit, ale selhávají. Oni stále věří nesmyslné myšlence o podrobení všech a všeho. Narážejí ale na vzpurnou povahu těch, kteří nechovají respekt k nikomu, kdo chce vládnout druhým.
Vládnout znamená utiskovat. A kde je útisk, tam není svoboda a spravedlnost. To proto hledáme cesty, které vedou k anarchii.
Lukáš Borl z Litoměřické věznice – 22.9.2016
Pavla Baďurová a Martin Ignačák: Poděkování
Dopis od Pavči a Martina, popisující jejich shledání po dlouhých měsících odloučení.
Je úterý 27. 9. 2016 a já se vypravila z Olomouce na další návštěvu za mým bráškou, v pořadí asi dvacátou – nevím, přestala jsem je počítat.
Sedím před Pankrácí, přemýšlím nad tím, jestli mám všechno, co Marťa potřeboval. Zjistím, že nemám tabák, říkám si, to je problém, už ho nestihnu nikde koupit. Mrknu na hodiny, je čas jít. Najednou slyším za sebou „no nazdar“. Otočím se a ve velkém údivu hledím, Marťa stojí kousek ode mne – je volný! Ten okamžik je těžko popsatelný už proto, že to nikdo nečekal. Pláč střídal smích, radování, objímání, skákání. Continue reading
Lukáš Borl: Statement about his arrest
This is a translation of an open letter sent by Lukas from his prison cell. He tells more about his case and what the accusations against him are about and explains his point of view over the circumstances of his arrest, emotional state of one living in underground. Continue reading
Dopisovací a diskuzní večeře
Tentokrát nebudume psát Martinovi, ale poprvé od začátku Fénixe bude na
dopisovací večeři s námi. Přijď si na Salé poslechnout historky z vazby od Martina a Igora, vyprávění o proběhlé AntiFénix tour napříč Ruskem, Pobaltím a Skandinávií až za polární kruh, shlédnout novinky o vězeňské stávce v USA, nebo popovídat o formách podpory. To vše u dobré veganské večeře.
Inofcentrum Salé, čtvrtek 20.10. od 18h.
Otevřená záchrana kuřat na podporu Lukáše
Na jednom z našich oblíbených webů se objevila reportáž “Otevřená záchrana XXX (říjen 2016) & Support Lukáš Borlík“, kterou v celém znění publikujeme zde. Otevřená záchrana je jednou z nejúpřímnějších možností jak projevit solidaritu, obzvláště pak Lukášovi.
Kolektivu For the Animals a celému hnutí za úplné osvobození zvířat přejeme hodně úspěchů a nových domovů.
Je nám zima, jsme unavení a prší. Nemůžeme chytit spojení s jednou hlídkou. Ve vysílačce slyšíme jenom chrčení. Skoro půl hodiny ztrácíme řešením situace.
Když je všechno v pořádku a slyšíme všechny hlídky, jdeme s Lukášem Krásou přes plot a k potom k jedné z hal. Jdeme klidně a rychle.
V téhle hale jsme byli před pár měsíci. Jsou to stejné slepice jako tehdy. Jen je jich méně, více křičí a mají méně peří.
Můžeme vzít šest. Pro víc jich nemáme místo. Pár fotek. Bez úsměvu.
Jdeme domů.
Support Lukáš Borl
S Borlíkem jsem se poprvé potkal asi před 15ti lety (berte to jako odhad člověka, který příliš nevnímá čas). Pořádal v Mostě festival a součástí byla moje přednáška a promítání nějakých investigací.
Od té doby mě občas někam pozval a já občas pozvání přijal.
Když jsem začal s otevřenými záchranami, říkal mi, že už chystá pomeranče, které mi bude nosit do kriminálu. A zatímco já si tady po světě dál smutně šlapu, Borlík je za mřížemi a fízlové z něj dělají teroristu.
Hodně síly a hodně štěstí Borlíku.
Udržujte a rozšiřujte komunikaci (Lukáš B.)
Přišel nám další dopis od Lukáše z Litoměřické věznice. Píše v něm o důležitosti dopisování s lidmi za mřížemi. Také uvádí svůj vězeňský účet a vysvětluje proč si myslí, že finanční podpora není tou nejdůležitější. Nakonec Lukáš píše o situaci s veganskou stravou, která stejně jako byla u Martina, je velice nepříznivá nejen pro jeho zdravotní stav.
Zpráva po propuštění (Martin I.)
Milí sodruzi, Milé soudružky
Za celou dobu jsem pocitoval solidaritu ze všech koutu světa.Podpora,ketrá se mi dostavala v nejruznejšich podobách byla a vždy bude energii,silou s dodaní neskutečné odvahy.(pro naše přátele za mřížemi)
Soudružnost,vzájmnost a mnoho jiného dokazují,že anarchistický duch nebude nikdy podrobem útlaku,které vytvaří policejní státy po celém světě.
Sedmnáct měsícu stravenych ve vazbě mne ucelilo,posílilo pokračovat po anarchisticke cestě společne se soudruhy a soudružkami.
Kamarádi a kamarádky jsou stále za mřižemi,zdmi v chladných,špinavych a nedustojných místech kde policejni stát chce naše přátele připravit o dustojnost a o hodnoty pro ktere bojujeme.
I když jsem byl propuštěný,necítim se být svobodný.
Jsem opět v ulicích a kráčím bok po boku se soudruhy a soudružkami!!!
jsem s těmi-kteří jsou v zajetí,jsem s těmi-kteří čelí státnímu útlaku!!!
SOLIDARITU S ANARCHISTICKÝMI VĚZNI!!!
ODPOR ŽIJE !!!
BOJ POKRAČUJE!!!
ANTIFENIX AKTUALIZACE – Plakát A2
Aktuální plakát ve formátu A2. K dostání bude brzy na Salé a na Klinice a v kavárně Tři Ocásci v Brně. Sdílej, tiskni, lep!
Vyjádření k mému zatčení (Lukáš Borl)
V neděli 4.9.2016 jsem byl v Mostě zadržen policií a následně převezen do vazební věznice v Litoměřicích. Stalo se to, co jsem si nepřál, ale celou dobu věděl, že k tomu může kdykoliv dojít. Dlouhá psychická příprava na takové události mi teď naštěstí umožnuje zvládat s klidem řadu nepříjemných situací, kterým jsem nyní vystaven nejen já, ale zřejmě i mě blízcí lidé.
Continue reading