Neveganská strava, izolace, nuda, hodina a půl denního světla a návštěvy přes mříže a plexi sklo. To jsou jen některé z podmínek ve vazebních věznicích, ve kterých jsou naši kamarádi. V následujícím článku popisujeme každodenní realitu vězněných anarchistů a možnosti, jak je podpořit. Vyzýváme k solidární podpoře všech tří obviněných a v tuto chvíli hlavně Martina, pro kterého mohou být další týdny kritické. Také vyzýváme k vyvinutí tlaku na věznici Pankrác za zlepšení Martinovy stravy a podmínek celkově. Pro ty z vás, co nevědí mnoho o operaci Fénix, jsme napsali stručné shrnutí na úvod. Více o celé kauze a represích (nejen) v České republice najdete na webu AntiFénix. Prosíme o sdílení této výzvy.

Operace Fénix, policejní infiltrace a vykonstruovaný případ

Koncem dubna tohoto roku začala policejní operace proti anarchistickému, radikálně levicovému a anti-autoritářskému hnutí, včetně hnutí bojujícího za osvobození zvířat. Policie tuto akci nazvala operace Fénix.

V první vlně bylo pozváno k výslechu a zatčeno několik lidí, proběhly razie v mnoha bytech a sociálním centru. Policie zkonfiskovala server, mnoho počítačů, flash disků, fotoaparátů, mobilních telefonů a jiných digitálních zařízení. Doposud nevíme, jak moc je celá akce obsáhlá, kolik z nás je sledovaných a co má policie vlastně v úmyslu. V mnoha případech si policie vymyslela nebo naopak zatajila důležitá fakta, aby dostala povolení k domovním prohlídkám a zatykače. Více o policejních praktikách a celé operaci zde, zde, zde, zde, zde a zde.

Největší mediální pozornost se zatím zaměřuje na kauzu „ultralevicového terorismu“. Z původních 11 zatčených zůstali ve vazbě tři lidi – Aleš, Petr a Martin – „Fénix 3“, kteří stále čekají na soud. Petr a Martin jsou obvinění z tzv. „plánování teroristického útoku“ a Aleš z přečinu nedovoleného ozbrojování.

Dnes už víme, že celý „útok“ na vlak s vojenským materiálem, kterému policie měla předejít zatčením Petra, Martina a dalších lidí (kteří jsou obviněni na svobodě), naplánovali (minimálně) dva infiltrovaní agenti. Vycvičení policisté se infiltrovali mezi skupinu přátel a získali více důvěry a informací. Po čase, kdy zajistili odposlouchávání a monitorování svých nových „kamarádů“, začali více mluvit o akcích militantního charakteru a poté je také plánovat.

Martinův advokát říká v rozhovoru následující: „Celý případ považuje za výsledek policejní provokace a žádný teroristický útok provést nechtěl. Jak sám uvádí, kdyby nepotkal dva policejní agenty, nikdy by se nedostal do současných potíží.“

Byla to samotná policie, kdo celou akci vymyslel. Bez jejich iniciativy by celá kauza neexistovala. Jejich cílem bylo zdiskreditování, zastrašení a rozdělení lidí v hnutí a nasbírání informací o co nejvíce skupinách, aktivitách a jednotlivcích.

Více o policejních infiltrátorech zde a zde.

Fénix 3, podmínky ve vězení, samota a hlad…

O tom, co policie tvrdí o vážných obviněních, proběhla českými plátky jedna senzace za druhou. Zatím však neproběhl žádný soud, a proto by na obviněné mělo být nahlíženo jako na nevinné.

Realita je však taková, že nejen v médiích (od kterých nemůžeme očekávat víc než hlad po senzaci), ale hlavně ve věznicích se na presumpci neviny nějak zapomnělo a s obviněnými se zachází, jako by byli již odsouzeni.

Všichni tři byli rozděleni do různých věznic. Petr je v Ruzyni, Martin na Pankráci a Aleš byl nedávno převezen do Brna. Petr alespoň měl možnost setkat se i s jinými vězni, i když jen na pár malých chvil, více Petr popisuje ve svém dopisu zde. Aleš je na samotce bez možnosti sociálního kontaktu. Oba mají návštěvu povolenou jednou za dva týdny, na 90 minut, a to maximálně 4 osoby. Vycházky na 90 minut denně, každý sám, v omezeném prostoru věznice.

Martin byl začátkem června převezen do Vazební věznice Praha Pankrác a už tak nezáviděníhodné podmínky mu byly ještě zhoršeny. Je oddělen od ostatních v malé samovazbě. Dokonce mu byly odebrány i věci základní potřeby a zatím mu nebyly doručeny žádné peníze, které mu byly poslány. To ve vězeňské praxi znamená mimo jiné i to, že Martinovi nemůže být doručeno ani rádio, které musí projít vstupní kontrolou, hrazenou z Martinových peněz. Návštěvy a svého obhájce potkává jen přes mříž a plexisklo s pouty na rukou a na „vycházky“ má právo na 90 minut denně do betonového výběhu velkého jen pár metrů čtverečních s pouty na rukou a pouze sám.

Velmi špatné to má Martin také, co se týče stravy. Jako vegan (Martin je freegan) má podle stanov pankrácké věznice právo stravovat se vegansky, nedostáva však ani stravu vegetariánskou. Martinovi byla nabídnuta „muslimská alternativa“, což znamená, že kromě absence prasečího masa by jeho strava byla nadále sestavena z masa a živočišných produktů, tedy rozhodně ne veganská. Martinovi se nedostává dostatek jídla! Navíc, tak jako Aleš a Petr, může dostávat maximálně 5kg balíček jen jednou za 3 měsíce a jeho obsah je velmi omezený. Nehledě na to, že základní příjem potravy má zajišťovat vězení, nikoli lidé z venku!

Pro Martina může být každý další den kritický!

Vyzýváme k solidární podpoře všech tří obviněných a v tuto chvíli hlavně Martina, který je o hladu.

Možností je celá řada, uspořádat se dá mnoho i v malém počtu lidí:

• V první řadě je možné navštívit, volat, nebo psát vedení vazební věznice Pankrác a požadovat dodržování vlastních směrnic o stravě lidí, které uvězňují.
  adresa: Vězeňská služba ČR, Vazební věznice Praha – Pankrác, P. O. Box 5, 140 57 Praha 4, telefon: +420 261 031 111, email: vvpankrac@vez.pan.justice.cz
• Je možné organizovat solidární demonstrace, jako např. solidární skupina v Petrohradu
• Oragnizovat lze informační akce ve vašich městech, jako např. přátelé ze Stockholmu
• V zahraničí můžete vyvíjet tlak na ambasádu, jako to udělali např. přátelé v Edinburghu
  
• Můžete šířit informace a odkaz na AntiFénix na internetu a přijít podpořit jakoukoliv z plánovaných akcí
• Podpora se dá vyjádřit také akcí, kreativitou, prostě jakoukoli činností, ve které se angažujete. Mohou to být benefiční koncerty, skejtové sessions, graffity, bannery, squatování, skládání písní… Všechnu moc imaginaci .) Kreativitě se meze nekladou.
• V tuto chvíli je velice důležitá také finanční podpora. Právní pomoc zatčeným a dalším obviněným je spojena s velkými finančními výdaji. Budeme rádi za jakoukoliv benefiční akci či finanční pomoc. Zde je bankovní spojení:

  8760190237/0100
  IBAN CZ98 0100 0000 0087 6019 0237
  SWIFT CODE: KOMBCZPPXXX (KOMBCZPP)

Téměř cokoliv se dá směřovat proti represím nebo na podporu vězněných. Jak píše Petr ve svém dopise:
„Drazí přátelé
Mým největším a nejvroucnějším přáním je, abyste zůstali takoví, jací jste, a nenechali se zastrašit. Mým celoživotním krédem je víra v lidi jako takové a i pobyt ve vězení mě v tom pouze utvrzuje. I tady mezi vězni a bachaři nacházím v lidech tolik touhy po opravdové svobodě, až jsem tím sám zaskočen.
Opatrujte se a děkuji.
S bratrským objetím Petr S.“

Nicméně přemýšlejte, jakou formu akcí a podpory zvolit, abyste situaci ještě nezhoršili.

AntiFénix

Kromě teoretické, informační a komunikační činnosti a koordinace podpory pravidelně pořádáme solidární demonstrace a dopisovací akce. Dopisy jsou pro vězně zásadním kontaktem s okolním světem, od kterého jsou izolováni. Pokud nemůžete dorazit do Prahy, ani uspořádat dopisovací akci a chcete napsat lidem do vězení, je několik možností, jak to udělat. Pošlete dopis emailem na antifenix(at)riseup.net a my ho přepošleme vytisknutý nebo napište email s žádostí o adresu, kam dopis poslat. Na webu AntiFénix je ke stažení návod, jak psát dopisy vězňům, který doporučujeme si nejprve přečíst.

Pár lidí s píšťalkami nebo hlasitým křikem spontánně se procházejících u zdi věznice může dodat vězňům hodně sil a energie. Třebaže konkrétní vězeň nemusí nic slyšet nebo vidět, informace o akci se k němu dostanou. Ano, podmínky jim mohou být ještě zhoršeny, ale všichni tři takové návštěvy vřele vítají, a to by pro nás mělo být zásadní.

Petr po spontální demonstraci v Ruzyni napsal následující: „V sobotu jsem slyšel zvuky solidární akce! Slovy se nedá vyjádřit, co síly to člověku dodá! Děkuji vám sestry a bratři!“

Martinova sestra vzkazuje: „V sobotu 6. 6., jak proběhly protesty venku před Pankrácem a Ruzyní, řekli mu (Martinovi pozn. red.), že pokud v tom budou jeho „kamarádíčkové“ pokračovat, tak mu zpřísní podmínky. Marťa mi řekl, ať všem vzkážu, že protesty mají pokračovat a klidně ještě hlasitěji a častěji. Ten protest slyšel, po něm ho ale přeložili na jiný pokoj, který má malé okno do dvoru. Opora, kterou dostává jak od rodiny, tak od všech kamarádů, pro něho znamená mnoho, tak jak asi i pro Petra a Aleše.“

A Aleš ve svém dopisu napsal toto: „Moc děkuji za solidaritu, za projevenou přízeň a povzbuzení. Pozdravujte venku a vyřiďte vřelé objetí a polibky.“

Naší zbraní je solidarita

Apelem na presumpci neviny chceme jednak poukázat na to, jak složky, které stíhají a zatýkají lidi za nedodržování zákonů (se kterými nemusíme souhlasit a hlavně je nemůžeme nijak ovlivnit), samy paradoxně nedodržují pravidla a zároveň také očistit Fénixovu trojku (Martina, Petra a Aleše) od spousty lží, které o nich byly napsány. V našich očích všichni tři zůstanou kamarády, přáteli, soudruhy nebo přinejmenším lidmi zasluhujícími velkou podporu i v případě, že soud prohrají a budou odsouzeni.

Odsouzeni a uvězněni za policií vyprovokovanou akci, které se nikdy nestala. Odsouzeni ve vykonstruovaném procesu. Odsouzeni v dalším honu na “čarodejnice”, kde mohl stejný osud potkat kohokoli z nás. Odsouzení za vyjádření nesouhlasu s nadvládou a nerovností.

Samotná funkce a potřeba vězeňského systému nemá naší podporu a legitimitu bez ohledu na to, jestli bude „Fénixova trojka“ shledána vinnou, nebo ne.

Pro Aleše, Martina a Petra je podpora z venku v tuto chvíli to nejdůležitější. Ve vězení čas utíká jinak a zatímco my si užíváme léta, oni tři sedí v naprosté izolaci, bez zeleně, zpěvu ptáků, koupání v řece, výletů na kole, sezení u ohně, přátel, vlídného slova, objetí, pohlazení, lásky, milování, možnosti pohybu, výhledu na slunce nebo dokonce téměř bez jídla.

Mým největším zdrojem zklíčenosti, která zatím není nijak významná je absence mé oblíbené muziky, nádherná příroda, kterou tak miluju, má oblíbená místa kam se velice rád vracím a kde rozjímám zahloubán do myšlenek o životě. Místa kde filosofuji nad smrtí, láskou a nenávistí. Nebo myšlenky a pohledy někoho s kým mě pojí láska k představám a snům o skutečném životě v mikrokosmu nekonečné anarchie. Aleš K.

Solidarita je pro nás jako antiautoritářsky smýšlející základní myšlenkou a jednou z nejsilnějších zbraní, protože je nemožné ji pokořit fyzickou silou.

„Pokud budou vědět, že jsme tady všichni pro ně odhodlaní udělat cokoliv, podporovat a povzbuzovat, obrní se a nebude tak jednoduché je zlomit. Musí vědět, že jsme tady pro ně…“ Martinova sestra

Výzvu sdílejte!
AntiFénix