Přišel nám další dopis od Lukáše z Litoměřické věznice. Píše v něm o důležitosti dopisování s lidmi za mřížemi. Také uvádí svůj vězeňský účet a vysvětluje proč si myslí, že finanční podpora není tou nejdůležitější. Nakonec Lukáš píše o situaci s veganskou stravou, která stejně jako byla u Martina, je velice nepříznivá nejen pro jeho zdravotní stav.

Občas si rád zavzpomínám, jak jsem v komunitním centru Ateneo v Mostě organizovali kolektivní psaní dopisů anarchistkám a anarchistům vězněných v různých koutech světa. Nezapomenutelná je i atmosféra podobných akcí v Salé, poté, co v policejní síti uvízli soudruzi Aleš Kočí, Martin Ignačák, Petr Sova a Igor Ševcov, už tehdy jsem dobře chápal, jak moc důležité je skrze dopisy komunikovat s vězněnými, povzbuzovat je a vyjadřovat jim podporu.

Teď jsem na opačné straně mříží, než tenkrát. Mám možnost zakusit na vlastní kůži to, o čem jsem před tím měl jen mlhavé představy. Ještě víc se teď utvrzuju v přesvědčení, že psaní dopisů vězněným má obrovský význam. Pro vězně je to povzbuzující. Jediný dopis někdy dokáže přinést hromadu radosti a energie do života člověku v cele. Chci vás proto tímto požádat, abyste mi psali dopisy a zároveň stejnou krásu dopřáli i dalším vězněným lidem. Mě pište na adresu uvedenou níž. Kontakty na další vězněné pak získáte od skupin Anarchistického černého kříže (ABC). A nezapomeňte, že vězení šlape po důstojnosti nejen takzvaných „politických“ vězňů, ale i těch ostatních. I oni určitě uvítají dopis a zprávy z venku. Prosím, pošlete nějaký, máte-li možnost.

Lukáš Borl 1.3.1982
Vazební věznice Litoměřice
Veitova 1
412 81 Litoměřice

Uvádím i svůj vězeňský účet, kam je možné mi uložit finanční příspěvky: číslo účtu: 6015-20632881/0710, variabilní symbol: 820301/2763 .
K tomu dodávám několik věcí:

1) Neočekávám ani si nepřeji, abyste mi poskytovali nějaké velké sumy peněz. Pokud někdo chce více penězi přispět, budu raději, když částku rozdělí mezi více vězňů. Případně pokud podpoří ABC, Antifénix nebo jiné projekty anarchistického hnutí.

2) Peníze z vězeňského účtu mohu použít jen na nákup věcí ve zdejší prodejně. Pořizuju si zde telefonní karty, noviny, obálky a známky, kafe a několik málo druhů veganských potravin, co zde mají v dost omezené nabídce.

3) Více než peníze na účtu přivítám, když za ně koupíte věci, co potřebuji a pošlete mi je. Před tím mi ale napište dopis, abychom si ujasnili, co mi zrovna schází. Nejžádanější zřejmě ale vždy budou knihy a jiné publikace, potřeby na psaní dopisů (papíry, obálky, známky, propisky) a hygienické potřeby. Ještě více, než nákup těchto věcí, uvítám, když je získáte různými „podvratnými“ způsoby

Boj za veganskou stravu v Litoměřické věznici

Od mého nástupu do vazby usiluju o podávání veganské stravy. Dosud mi je ale podávána strava s vysokým obsahem masitých, mléčných a vaječných „produktů.“ Ve vězení tedy přijímám jen asi třetinu zdejší stravy. Vězeňský řád sice tvrdí, že věznice přihlíží ke kulturním stravovacím tradicím vězňů, ale z vlastní zkušenosti teď vím, že to je jen fráze, na kterou nikdo nehledí.

Před pěti dny jsem mluvil se zástupcem ředitele. Tvrdil, že mi mohou poskytnout jen vegetariánskou, nikoliv veganskou stravu. Doteď ale nemám ani tu. Odůvodnění, proč nemohu dostávat veganskou stravu požaduji za pokrytecké. Prý mají limitovaný rozpočet na stravu vězně a veganská strava by se do toho limitu nevešla. Nesmysl! Já po nich nechci nic na víc. Chci jen aby do běžně užívaných rostlinných surovin nedávali mrtvoly a „produkty“ ze zvířat. To s trochou snahy nemusí být vůbec finančně náročnější, než smíšená strava.
Dále mi zástupce ředitele tvrdí, že z limitovaného rozpočtu nelze pořídit veganskou stravu, která by splňovala požadované nutriční normy. Je to další nesmysl! Nutričně vyvážené veganské jídlo lze vytvořit kombinací ovoce, zeleniny, ořechů, obilovin a luštěnin. Tedy z potravin, které nemusejí mít vyšší pořizovací cenu, než masné, mléčné a vaječné „produkty“.

Pokrytectví zde nejde přehlédnout. Oni tvrdí, že mi musejí dávat nutričně vyvážené jídlo, ale dávají mi jídlo smíšené, s vědomím toho, že já s ohledem na veganskou etiku nebudu zhruba dvě třetiny konzumovat. Tedy nebudu mít nutričně hodnotnou stravu.

Kam se poděl jimi deklarovaný ohled na kulturní stravovací tradice vězňů, když mi teď tvrdí, že buďto musím přijmout jejich kulturu zabíjení a znásilňování zvířat, nebo budu muset hladovět? Pokrytci takového formátu ve mně probouzí hněv. Mohou se spolehnout, že ho budu směřovat správným směrem. Proti nim a institucionálnímu útlaku, který podporují.

Zapojte se taky! Tlak na odpovědné orgány lze realizovat různě. A to i bez zbytečného byrokratického divadla. Jak všichni víme, to stejně v důsledku slouží hlavně ke zdánlivé legitimizaci systému, který je nelegitimní již ve své základní podstatě.

Usilujme o to, aby byl zajištěn přístup k veganské stravě jak mě, tak ostatním veganům a vegankám.

Žádný kompromis v boji proti těm, co zabíjejí a znásilňují zvířata.

Žádný ústupek těm, co tvrdí, že si musíme zvolit buďto podporu znásilňování nebo hlad.

Pokračuje boj za stravu bez utrpení. Bude pokračovat až do úplného konce!

Lukáš Borl – 18.9.2016 – Vazební věznice Litoměřice