K následnému vyjádření Pavli B., s úvodem napsaným Anarchistickou Federací zveřejňujeme i oficiální dokumenty “Info o Pavle B.” napsané Robertem Šlachtou a “Odůvodnění stížnosti státního zástupce Vladimíra Pazourka”. Zajímavé čtení pro všechny, kdo jsou zvědaví, jak funguje policie v demokratickém státě.
Plukovník Robert Šlachta je nyní mnohými politiky a médii vyzdvihován téměř jako hrdina. Hodí se k němu ale spíš zcela prosté označení fízl. Jestli na svém postu zůstane či nikoliv, zřejmě mnoho nezmění vzhledem k povaze policie jako takové, tedy silové složky státu, jejímž hlavním úkolem je ochraňovat status quo, tedy stávající kapitalistický režim. Jako hlava Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu pro nás díky kauze Fénix už navždy zůstane onou pomyslnou hlavou, která velí konstruování politických kauz, nasazování agentů provokatérů a sepisování lživých a manipulativních kádrových posudků.
Naopak sám sebe nechal vychválit v policejní tiskové zprávě, když byl vyhlášen velitelem roku 2007: „Ve své velitelské funkci plukovník Šlachta prokázal své přednosti, spočívající zejména v dokonalé znalosti kriminálního prostředí a v následné aplikaci nových metod práce, které postupně přebírá jako výsledek takzvané nejlepší praxe celá Policie ČR. Jedná se zejména o zkvalitnění operativně pátrací činnosti, využívání informací z prostředí a zlepšení kvality trestního řízení.“ Jeho nové metody ale zas tak nové nejsou, navázal jen tam, kde skončila StB – odposlechy, razie, agenti provokatéři, vyhrožování, vykonstruovaná obvinění, manipulace trestního řízení (tedy pardon, policejním žargonem: zlepšení jeho kvality)…
Díky Šlachtovi stále hnije ve vazbě náš kamarád Martin Ignačák, který navíc tento týden zahájil hladovku, o jejíchž důvodech jsem již informovali ZDE. Který fízl se může pochlubit, že kvůli jeho angažmá drží nějaký politický aktivista ve vězení hladovku? Šlachta určitě. Pro osvětlení našeho postoje zveřejňujeme oficiální vyjádření Martinovi sestry:
Robert Šlachta lže a pomlouvá proto, aby znemožnil mému bratrovi propuštění z vazby
Můj bratr Martin Ignačák je po více než třinácti měsících stále držen ve vazbě, čímž mu orgány činné v trestním řízení znemožňují řádnou možnost obhajoby ve vykonstruovaném procesu, ve kterém je spolu s dalšími lidmi obžalován z přípravy teroristického útoku na vlak. Případ vzbuzuje vážné pochybnosti, protože iniciátory zmíněného útoku, který měl spočívat ve vhození zápalných lahví na nákladní vlak s armádní technikou, byli dva policejní agenti, kteří jsou současně hlavními svědky. Policie a státní zástupce Vladimír Pazourek riskují v případě neúspěchu obžaloby veřejné odhalení svého zásadního selhání, tudíž mají osobní zájem na tom, aby byl případ dotažen až k odsouzení. Ke znemožnění efektivní obhajoby neváhají použít ani diskreditaci mé osoby hrubými urážkami, za které ve spolupráci s mým právním zástupcem připravujeme podat žalobu.
Rozhodnutí o propuštění mého bratra z vazby, které vydal Městský soud v Praze dne 29. dubna, se zakládalo na záruce, že bude žít v mém bytě a já budu na řádný život bratra dohlížet. Jsem řádně žijící matka dvou dětí a pracuji jako obchodní asistentka v české firmě. To, že se zajímám o svého bratra, nemůže svědčit o ničem jiném, než že jsou pro mě rodinné vazby důležitou hodnotou. Stížnost, kterou státní zástupce Vladimír Pazourek na místě podal, byla později doplněna o vyjádření Roberta Šlachty, kde mě popisuje jako hlavní organizátorku anarchistických akcí a členku různých anarchistických uskupení, dále pak nepřímo tvrdí, že jsem prý v kontaktu se členy Sítě revolučních buněk. Tyto lži, které o mně Robert Šlachta uvádí do úředních dokumentů, považuji za sprostý útok na mou osobu a účelovou manipulaci, aby mohli držet Martina ve vazbě. Stejně tak považuji za naprosto zbytečné a nežádoucí plýtvat penězi daňových poplatníků na sledování mé osoby.
Martinu Ignačákovi byla v pátek 27. května Vrchním soudem v Praze zamítnuta žádost o propuštění z vazby. Je to další důkaz, že se orgány činné v trestním řízení při skrývání svých pochybení nezastaví před ničím. Martin Ignačák zahájil ve své cele na protest proti rozhodnutí soudu hladovku, to znamená, že nepřijímá žádnou potravu. K hladovce svého bratra se připojuji taktéž.
Státní zástupce uvádí jako jeden z důvodů trvání vazby údajnou možnost útěku a skrývání se v zahraničí, což se nezakládá na jediném pádném argumentu. Martin Ignačák se nedomluví žádným cizím jazykem, nemá v zahraničí žádné kontakty a sám v minulosti vycestoval do zahraničí pouze na Slovensko a do Polska. Státním zástupcem zmiňovaná návštěva Rakouska byla plně v režii agentů, kteří ho vezli k účasti na zahraniční demonstraci. Co se týká Polska a návštěv, pocházíme z polského příhraničí a s rodiči jsme cestovali do Polska nespočetněkrát. Hlavní organizátor údajného teroristického útoku Petr S., který byl propuštěn z útěkové vazby díky úřední chybě již v prosinci loňského roku, neutekl a neskrývá se.
Můj bratr Martin Ignačák trvá na své nevině, kterou hodlá před soudem prokázat. Není proto žádný pádný důvod, proč by se skrýval nebo vyhýbal soudnímu procesu. Jediný problém je ten, že mu policie a státní zástupce zamezují možnosti řádné obhajoby, ke kterým by měl přístup po propuštění z vazby.
Nesouhlas se šlachtovskými metodami, represemi a Martinovým uvězněním můžete vyjádřit kupříkladu v pondělí 13. června od 19.00 u Krajského ředitelství Policie v Praze. Nezapomeňte si vzít hlasité náčiní – Martin je zavřený jen o pár ulic dál a byla by škoda ho nepřijít pozdravit. (Více ZDE)