Report z informačního a benefičního večera na podporu vězněných anarchistů.

Družstevní kavárna Inkognito a kolektiv Food not Bombs Plzeň zorganizovaly v sobotu 7. listopadu v prostorách této plzeňské kavárny diskusní večer, jehož tématem byla policejní operace Fénix a otázky s ní související. Zároveň měl celý večer benefiční charakter s cílem získat finanční podporu pro anarchisty, kteří se nacházejí ve vazbě či jsou stíháni na svobodě při trvajícím policejním honu na „levicové extremisty“.

O půl sedmé večer před zaplněnou kavárnou uvedl pozvané hosty jeden z družstevníků a zároveň politolog z místní univerzity. Stíhaný anarchista Igor řekl pár slov o své kauze. Aktivista z Olomouce vyprávěl o tragikomicky předimenzované razii, jejíž obětí se stal 28. dubna a která proběhla na základě lživého odůvodnění, a rovnala se tak de facto organizovanému zločinu, který v sobě zahrnoval únos a krádež, jen s tím drobným rozdílem, že byl proveden útvarem pro boj s organizovaným zločinem. Sestra Martina, jednoho z vazebně stíhaných anarchistů, představila svůj příběh a podmínky, za nichž je její bratr držen za mřížemi (cílené vyvolání poruchy spánku, obstrukce při předávání věcí apod.). Upozornila také na to, jak razii zpočátku policie vysvětlovala jako zásah proti Síti revolučních buněk, a na policejní úniky informací do médií a důsledky z toho plynoucí pro celou rodinu. Politolog z Masarykovy univerzity se v obecnější rovině zastavil u policejního boje s „extremismem“. Poslední z hostů, redaktorka Deníku Referendum, zabrousila k otázce agentů provokatérů a jejich roli při výrobě celé kauzy. Šlo o lidi, kteří byli schopni kdeco zařídit, pracovali na budování přátelských vztahů ve skupině, do níž se infiltrovali, potom začali plánovat akce tak, aby zavdali příčinu k obvinění budoucích obětí Fénixu. Zajímavý byl rozbor skutkových podstat různých obvinění, které v té souvislosti mohly zaznít či zazněly.

Igor podrobně popsal průběh dne ve vazbě a zmínil velmi dlouhé prodlevy při doručování korespondence. Promluvil i o svých zkušenostech s represivním aparátem v Rusku, od něhož česká policie čerpala některé „informace“ o něm. Konstatoval, že „protistátním živlem“ se člověk stává ještě předtím, než přijde do styku s policií, důvodem je už to, že se začne angažovat v sociální či ekologické oblasti. Porovnal podmínky v celách předběžného zadržení v Česku a Rusku. Stěží nás však může utěšit, že poměry u nás jsou o poznání lepší.

Od moderátora večera i z publika zaznělo několik doplňujících dotazů. Jeden z příspěvků do debaty nastínil operaci Fénix v kontextu obdobných akcí jinde v Evropě. Program pokračoval dlouhou přestávkou, kdy měl každý možnost diskutovat s hosty individuálně nebo si obstarat něco z anarchistického distra, které bylo obohaceno o benefiční muffiny. Z kuchyně FNB byl k dispozici veganský guláš, opět za dobrovolný benefiční příspěvek.

Kolem desáté se společně pokračovalo otázkou pozvaným hostům, co kauza Fénix znamená pro společnost a pro ně samotné. Všichni se shodli na tom, že důležité je nenechat se zastrašit a nesmířit se s pokusy o kriminalizaci protestu. Jde o snahu států bránit svou existenci a status quo, nepřipustit alternativy. My musíme dál dokazovat svou legitimitu a pokračovat v tom, co děláme. Jedna z odpovědí apelovala na využívání existujících právních mechanismů při obraně. Martinova sestra konstatovala, že to, s čím se díky Fénixu setkala, ji zcela probralo z běžných iluzí o fungování policie a médií. Zazněl i hlas zpoza mříží, když přečetla jeden z Martinových posledních dopisů. Šlo bezesporu o nejsilnější moment celého večera, jenž byl zakončen akustickým hudebním vystoupením.