Několik básní, které Martin zaslal v jednom ze svých dopisů.
1.
Hodina po hodině –
dnes nic neznamená,
teď nic neznamená,
čas se jakoby zastavil,
klíčem, jenž zavírá
nespočet katrů.
V níž lidské bytosti
sdělují si osudy,
průběh životů,
to vše zdi věznic
pohlcují.
Jak odposlechy, tak konfidenty,
obojí – štěnice!
2.
V koruně stromů
usíná sen
omotaný hadem
usínám pod stromem
sen o stromu
sen o hadu
v cele se probudím.
3.
Pokaždé, když oči otevřu, po noci,
probudím se do slunného dne.
Však zde paprsky se lámou
o tři mříže
upevněné ve studených zdech
věznice.
I přes den dívám se ven,
abych viděl stromy –
jdou vidět –
ač to jsou stromy,
vidím v nich toliko
krásy!
Snad dotknu se kůry stromů.
Snad ještě pohladím trávu
na nespoutané louce.
Představuji si –
prožívám s vámi západ slunce –
v rozmachu –
v sevření
budeme společně sledovat noční oblohu.
Až do východu slunce!
Vzpomínám
na každou chvíli,
v srdci zapsané vzpomínky
na ty:
– železo
– zdi
– drát
– cokoliv nepřirozeného
nestačí na vzetí ani jedné
vzpomínky!
4.
Rzi přibylo na mříži
praskají a pukliny
jak v duši sníš slzy
z nitra proskakují do spár
stékají po parapetu
do okapu
jak májový déšť.
V tichosti!
Zlo a lži stoupají
po červeném koberci
tichounce se přišívají
frčky
za pošlapání lidské důstojnosti
oplývají radostí
jest falešná tvář
tisíc má stran
– však ani jedna není upřímná.
5.
Probdělá noc s vědomím:
opět zítra vás spatřím.
Neklidný tlukot srdce.
(blížící se hodina).
Usměvavé tváře,
polibky a objetí
cítím ještě dnes.
Slova upřímné naděje!
Drazí přátelé, rodinko,
pro vás všechny
píši báseň
– tak, jak srdce cítí –
6.
Počátek něčeho nového,
pocity barevné
v sobě cítíme.
Přítomnost nádechu,
vůně květin
na břehu moří,
na okraji světa.
Budeme stát pevně na nohách,
neplakej, ani ty se nekloň!
Neboť objímáš život,
v němž opravdová svoboda
kvete.
I teď!
I dnes!
I zítra!
Kvete v lidské bytosti!
7.
Nedokážu říct,
co pro mne znamenáte
sestry a bratři
jež vás objímám
přes
– zdi
– mříže
– železné dráty
přes hranice!
Kdybych mohl
všechny vás obejmu
s radostí
s láskou
to vše nesčetněkrát
až do konce života
vždy usnu s myšlenkami
na vás všechny.