POHLED ZPOZA MŘÍŽÍ

Z celého srdce všem děkuji, podpora a solidarita, která kráčí přes hranice, mříže a zdi, doléhá k uším, k srdci plnému vzdoru, plnému touhy po svobodě všech živých bytostí. Zároveň v sobě cítím pocit hořkosti, s ní usínám v smradlavé a špinavé cele, šrám na duši se těžko zahojí.

Psychický nátlak je prostředek ideopolicie, prostředek, jak sebrat a zlomit lidskou duši a jak bezcitně ničit životy. Opravdová ukázka, k čemu slouží represivní složky. Je naivní si myslet, že tímto způsobem mne zlomí, či dokonce umlčí. Vzdávám to s vědomím, že nejsem sám v boji za spravedlnost, rovnost a svobodu pro všechny bez rozdílů. Když mé tělo je odloučeno od vašich těl, duch, myšlenky a sny vždy nás budou spojovat.

Ano, je mi smutno, rozhodně nebudu tajit city k vám, drazí bratři, sestry a přátelé, ty jsou z hloubi duše upřímné. Vím, že na koncertech, přednáškách, na ulicích jsou lidé, jež se nenechali zastrašit výhrůžkami železné ruky, i s díky tomu mám úsměv na tváři. Neboť jedinou věc v člověku nezmění – touhu po svobodě všech živých bytostí.

Nespočet mnoho životů bylo a je zničeno nebo zhaslo kvůli lžím, polopravdám a nepřiznáním chyb represivních složek. Bojovat za společný svobodný svět, za lepší svět, v němž každá živá bytost bez rozdílů bude svobodná. Snaží se vybudovat mezilidské vztahové bariéry, staví mezi nás mříže, zdi a ploty, snaží se o izolaci nás samotných. Jen si všimněte, že v jakémkoli prvopočátku komunity nebo prostoru založeném na dobrovolnosti, sebeorganizaci se zdola, snaží se ji hned rozbít železnou pěstí, neboť cítí sílu v lidské bytosti, v masách lidí uvědomujících si, že lepší svět je možný, jehož základy nejsou sobecké a pokrytecké, ale jsou založené na vzájemné podpoře, pomoci a přirozeném rozhodování. Ještě převeliké zkoušky nás čekají, ale ty společně zvládneme, neboť ve světe, který spolu sdílíme, NENÍ NIKDO SÁM!

Chtíč po moci, po frčkách, pochvalách a odměnách je silný a zrádný pro lidskou duši, obzvlášť v tak zrychlené době, která je dnes. Aniž by si to uvědomovali, jejich vlastní povahy se dostávají do střetu s přirozeností samotného lidství, neuvědomují si, že to, co nazývají “rozkazy“, ničí lidské bytosti, neboť ti, co hájí tu zaslíbenou nespravedlivost, nesvobodu, nerovnost, hájí i hladovění a odepírají důstojný život.

Zakořeněnost hloupých povah již zmiňovaných, ty svádí střet s přirozeností, hloubka lidské duše je nezměřitelná, ale přesto v ní, na konci, touží po stejném a lepším světě, ač jsme jiní, zároveň jsme si rovní, a to každá živá bytost bez rozdílů.

Závratně smyšlené informace, pomlouvačské mediální kampaně, zamlživání skutečných faktů, lži a polopravdy. To jsou konstrukce vykonstruovaných případů, ať už v minulosti nebo v přítomnosti. Možná je zde (ne) svoboda, nebo snad cukr a bič? Sice nikdo nebývá zavřený za potulky, příživnictví, každopádně je z určitého hlediska viditelná změna od roku 89. Ale skutečná svoboda je dál pošlapávána a s ní lidská důstojnost a život. Přičemž ti, co hájí falešnost, skrývají se za závoj demagogie. Sami nejsou svobodní, povahy: sobeckost, pokrytectví a chtivost – jsou neviditelnými věznitely dobré lidksé stánky.

„Nezávislá“ média – zcela bezdůvodné strašení široké veřejnosti. Jedna z metod, jak v prvopočátku odsoudit samotnou veřejností. Bezohledně a zcela nelidsky se vůbec neohlížejí na rodiny zadržených. Mohu pouze konstatovat o neschopnosti a lenosti zajistit si skutečná fakta. Nebo demagogiské zprávy upevňují dojem o (ne)správnosti zásahu, mimo jiné slouží k diskreditování.

V tomhle případě je na místě uvést, kde ve vší podstatě potřebuje strašit nebo zastrašovat, naklonit si a dát oprávněně najevo v potřebnosti špinavých taktik. Nabourávání soukromí, větší sledování a nasazování špiclů a provokatérských policajtů.

Dnes těžko budeme hledat v těchto „nezávislých“ médiích jakoukoliv zmínku o chybném informování, právě tyhle chyby, které si neuvědomují a ani nechtějí přiznat samotné represivní složky, případně vyšetřující.

Pokud si ve fázi trestního stíhání uvědomí zcela důvodný neúspěch, použijí všechny možnosti, jen aby nemusely přiznat omyl. V tomhle případě to tak skutečně vypadá. Celé vyšetřování dospělo do stádia „odsoudit aspoň za něco“. Vskutku impozntní taktika. Pokud nevyjde teroristický útok ve stádiu přípravy s dvěma policejními provokatéry, přidáme další obvinění (také ve stádiu přípravy se dvěma policejními provokatéry).

Zůstávám nezlomený, zůstávám silný, rozhodně mne neumlčí.

Váš kamarád, bratr, soudruh Martin

Myslím na vás všechny!