Na několika českých mediích se objevil dopis podepsaný mnoho “osobnostmi” (termín, kterým signatáři byli označeni). Nemáme velké očekávání od “demokratického právního státu” ani policie. Ale doufáme, že v dané situaci tato výzva zviditelní kauzu z jiného úhlu pohledu. Takového, který povede k rozvíření diskuze na toto téma:

Podnět ke Generální inspekci bezpečnostních sborů a Městskému státnímu zastupitelství v Praze
V silně medializované policejní akci Fénix bylo zadrženo jedenáct lidí, a to za nasazení obrovského množství sil i techniky. Tři z nich jsou nyní stíháni s velmi závažnými obviněními, mezi kterými se objevuje i teroristický útok.

Policie veřejně avizovala odhalení rozsáhlé teroristické sítě. Dostupné informace ale zatím navozují pochybnosti nejen o policejních odhaleních, ale také o způsobu policejní práce. Podle všeho se zdá, že policie v tomto případě – tak jako to udělala vícekrát v minulosti – účelově propojila více nesouvisejících kauz.

Údajný útok na nákladní vlak, který by snad skutečně ospravedlňoval tak závažná obvinění, byl podle tvrzení policie pouze plánován, a to malou, několikačlennou skupinou, která byla od podzimu 2014 – tedy přesně od doby, kdy se v ní měl začít připravovat údajný útok na vlak – infiltrována dvěma policejními agenty. Právě na jejich svědectví má přitom být vystavěno obvinění.

Taková situace nás staví před otázky, zda údajné trestné činy nebyly provokované, jakou roli hráli v jejich iniciování a přípravě policejní agenti v tak malé skupině, kde tvořili početně velmi významnou část, jakou ochranu mají občané České republiky proti těmto formám policejní práce a nakolik jsou tyto v minulosti zdiskreditované metody v demokratickém právním státě přípustné.

Z prozatím dostupných informací cítíme znepokojení nad policejními operacemi, při nichž nelze odlišit pachatele od vyšetřovatele, nad bombastickými akcemi, u nichž nevíme, zda neodkrývají výsledky provokace, nad podezřeními, že se policie aktivně snaží provokovat trestnou činnost.

Proto požadujeme nezávislé prošetření toho, jaká byla role policejní provokace v dané kauze, ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů a dozorujícího státního zastupitelství. Bez takového prošetření můžeme jen těžko důvěřovat výsledkům vyšetřování v tak závažné kauze, naopak to vnucuje závažná podezření, která nejsou slučitelná s fungováním policie v demokratickém právním státě.

Hynek Alt (výtvarný umělec)
Vasil Artamonov (výtvarný umělec)
Zbyněk Baladrán (výtvarný umělec)
Pavel Barša (politolog)
Ivan Bartoš (informatik, bývalý předseda České pirátské strany)
Anežka Bartlová (teoretička umění)
Milena Bartlová (teoretička a historička umění)
Petr A. Bílek (literární vědec)
Vjera Borozan (historička umění)
Adam Borzič (básník, šéfredaktor Tvaru)
Ondřej Buddeus (překladatel a spisovatel)
Ondřej Císař (sociolog)
Aleš Čermák (výtvarný umělec)
Jiří David (výtvarný umělec)
František Dryje (básník, šéfredaktor revue Analogon)
Palo Fabuš (redaktor časopisu Umělec)
LP Fish (šéfredaktor časopisu Živel)
Michal Hauser (filozof)
Agáta Hauserová (pěvkyně)
Vít Havránek (kurátor a teoretik umění)
Martin Hekrdla (novinář)
Hana Holcnerová (publicistka, signatářka Charty 77)
Markéta Hrbková (básnířka, signatářka Charty 77)
Petra Hůlová (spisovatelka)
Michaela Ivaniškinová (historička umění)
Vít Janeček (dokumentarista)
Markéta Jonášová (teoretička umění)
Václav Kahuda (spisovatel)
Kateřina Kalistová (náměstkyně ministra kultury)
Barbora Kleinhamplová (výtvarná umělkyně)
Vít Klusák (dokumentarista)
Alexey Klyuykov (výtvarný umělec)
Karel Kouba (šéfredaktor A2)
Petr Kupka (doktorand bezpečnostních studií)
Kateřina Lišková (socioložka)
Ivan Mečl (nakladatel a galerista)
Matěj Metelec (publicista)
Arnošt Novák (sociální ekolog)
Jiří Pallas (analytik, signatář Charty 77)
Petr Pithart (bývalý předseda Senátu, signatář Charty 77)
Miroslav Petříček (filozof)
Marcus Pape (lidskoprávní aktivista)
Jakub Patočka (šéfredaktor Deníku Referendum)
Zuzana Piussi (dokumentaristka)
Jiří Ptáček (kritik a kurátor umění)
Jiří Přibáň (právní vědec)
Tereza Reichová (dokumentaristka)
Anna Remešová (teoretička umění)
Filip Remunda (dokumentarista)
Janek Rous (výtvarný umělec)
Lukáš Rychetský (zástupce šéfredaktora A2)
Apolena Rychlíková (dokumentaristka)
Jakub Řehák (básník)
Petr Řehák (básník a psychoterapeut)
S.d.Ch. (spisovatel a dramatik)
Jan Schneider (bezpečnostní analytik, signatář Charty 77)
Ondřej Slačálek (politolog a novinář)
Tereza Stejskalová (výtvarná kritička)
Pavel Sterec (výtvarník)
Tereza Stöckelová (socioložka)
Matěj Stropnický (náměstek pražské primátorky)
Helena Svatošová (právnička)
Ladislav Šerý (filozof)
Martin Škabraha (filozof)
Josef Šlerka (vysokoškolský pedagog)
Ivan Štampach (religionista)
Milan Štefanec (environmentální a lidskoprávní aktivista)
Václav Trojan (programátor, signatář Charty 77)
Jakub Vaníček (literární kritik)
Kateřina Vaňková (technička)
Michal Uhl (sociolog)
Petr Uhl (novinář, signatář Charty 77)
Karel Vachek (dokumentarista)