Skupina Black June nás požádala o zveřejnění jejich výzvy. Rádi bychom dodali, že podle našich informací, Martin zahájí hladovku běhěm pár dní.

Prvního června 2016 se skupina (buňka) Black June přihlásila k odpovědnosti za narušení chodu 4 institucí v Praze. Bylo to v solidaritě s anarchistou Martinem Ignačákem, který usiluje o propuštění z vazební věznice. Brzy se oběvily spekulace, že Black June je součástí Sítě revolučních buněk (SRB) nebo je to řízená policejní povokace. Chceme to vše popřít! Black June je autonomní anarchistická iniciativa a není součást SRB. Naše aktivity jsou spontánní reakcí na Martinovu současnou situaci.

Nyní už víme, že ohlášenou protestní hladovku zatím nezahájil, ale zřejmě velmi brzy k tomu dojde. Chápeme i podporujeme jeho snahy a cíle. Naše akce měla nejen narušit chod institucí zodpovědných za Martinovu situaci. Měla jí i zviditelnit. Masmédia však znovu potvrzují, co bylo uvedeno v předchozím komuniké. Jsou propagandistickým nástrojem v rukou mocných. Slouží ke konzervaci nesvobody uvnitř kapitalistických vztahů.

Ale mlčení médií není důvod k rezignaci. Jen je potřeba pozornost přesměrovat jinam. K taktikám, které sice masmédia mohou ignorovat nebo kritizovat, ale jejich dopad přesto pocítí přímo osoby a instituce zodpovědné za nespravedlnosti páchané nejen na Martinovi. Mohou to být různé přímé akce, které formou a obsahem vytvoří nátlak na citlivá místa. Jen pokud tlak bude silný a pro ně nepříjemný, je představitelné, že Martina raději propustí z vazby, než aby tlaku museli dále čelit.

Jednoduše, nejde o to nepřátele svobody zdolat argumenty nebo dokazováním “morální převahy”. Anarchisté můžou být citlivé bytosti, skvělí bratři plní lásky a smyslu pro spravedlnost. Někteří dokonce odpůrci veškerého násilí. I tak pro ně bude mít stát připravené věznice a tvrdé tresty pokaždé, když pozvednou hlas proti jeho zločinům. Stát neustoupí na základě toho, že “vyslovíme pravdu”, ale jen tehdy, když ho k tomu dotlačíme.

Náš způsob nátlaku zatím spočíval v hrozbě násilím vůči budovám čtyř institucí. Není potřeba aby s tím každý souhlasil. Je to jen jedna z dlouhé řady využitelných možností. Každý může volit tu, která je  v souladu s jeho postoji. Síla je různorodosti taktik. Ti, co preferují nenásilný odpor, mohou třeba okupovat sídla institucí a narušovat jejich chod připoutáním se k trubkám či sudům na strategických místech. Mohou také blokovat státní infrastrukturu vysedáváním v tripodech, protesty narušovat veřejná jednání byrokratů nebo hlasitě protestovat před bydlištěm vlivných osobností. Ti, co preferují násilný odpor, mohou ve stejnou dobu konfrontovat státní moc během riotů, sabotovat sídla a techniku institucí nebo útočit na státní infrastrukturu. Neexistuje žádná univerzální taktika, ke které by bylo potřeba obrátit všechnu pozornost. Je spíše nutné kombinovat a systematicky navazovat. Pro ty, co nevědí jak se do boje zapojit, přikládáme odkazy na materiály s inspirativními návody.

Dost bylo vyčkávání, je potřeba jednat! Cíl máme společný…

– Black June – 7. 6. 2016
_____________________

Black June doporučuje:

Příručka pro přímou akci –
https://greenaction.noblogs.org/post/2013/04/18/prirucka-pro-primou-akci/

Nenechat se chytit: Černorudá příručka –
https://cernorudaprirucka.noblogs.org/

Mariniho proces: chronologie a sborník dokumentů –
https://asociacealerta.noblogs.org/post/2015/06/14/doporucujeme-mariniho-proces-sbornik-dokumentu