V Posledních dnech se na internetových stránkách objevilo a nám bylo emailem zasláno komuniké jedné z buněk neformální skupiny SRB. Prohlášení bylo adresováno jako podpora uvězněnému anarchistovi Martinovi I. Na komuniké reagovala Martinova sestra Pavla otevřeným dopisem a na její dopis odpověděla skupina, která se k útoku přihlásila, tzv. Buňka Solidární subverze. Redakce AntiFénix popisuje události, vydává prohlášení, dopisy, přebírá informativní články apod. bez cenzury, popř. k ním přidáme vlastní vyjádření. V následujících třech příspěvcích dáváme prostor jak Martinově sestře Pavle, tak skupině hlásící se k solidární sabotáži. Ne z důvodu, že chceme být za každou cenu objektivní, ale proto, že si myslíme, že jak názor autorek a autorů komuniké, tak názor Pavči je relevantní a rozhodně by se ke čtenářkám našeho webu měly dostat oba. Brzy zde otiskneme slova samotného Martina.
V Praze nedaleko služebny v ulici Nad Úpadem došlo 14. 2. 2016 k požáru dvou policejních automobilů. Požár byl iniciován časovaným zápalným zařízením. Odpovědnost za tuto sabotáž přebírá Síť revolučních buněk (SRB) – buňka Solidární subverze. Auta byla zapálena v solidaritě s anarchistou Martinem Ignačákem. Ten je držen v zajetí ve Vazební věznici Praha – Pankác, kde je vystaven dlouhodobému mučení.
Martin jako odpůrce kapitalistického systému, čelí útokům těch, co chtějí zachovat kontiunitu kapitalistického vykořisťování. Uvěznění je jen jedním takovým útokem. Jiným je pak odepírání přístupu k plnohodnotné stravě. Martin je vegan a má k tomu pochopitelné důvody. Nechce pojídat těla zbytečně zabitých zvířat. Nechce jíst ani vejce, mléko a jiné produkty získávané týráním zvířat. Před tím než byl uvězněn, živil se dlouhodobě čistě rotlinnou, tedy vegaskou stravou. Vezeňská správa toto jeho právo nyní potlačuje. Odmítá mu veganskou stravu poskytovat a to navzdory tomu, že poskytování veganské stravy je součástí směrnic vězeňské správy a jiní věznění vegani takovou stravu dostávají. Martin je nepochybně obět mučení, jehož následkem mohou být vážné zdravotní koplikace nebo smrt.
Metody použité k mučení Martina Ignačáka jsou neakceptovatelné. Nebudeme se ale držet iluzí, že situaci lze významně změnit směřováním žádostí k institucím, které jsou sami součástí problému. Anarchisté místo toho volí přímou akci. Solidaritu vyjádřenou v podvratné aktivitě namířené proti strukturám, které mučí našeho soudruha a zajišťují pokračování kapitalismu. Policie je součást takových struktur. To proto sabotáž mířila na její auta, která jí slouží jako podpůrná technika při šíření útlaku.
Martin Ignačák čeká ve vazbě na oficiální soudní proces. Na spektákl ve kterém bude společnost strašena terorismem a extrémismem – slovy, kterými poskoci státu s oblibou označují anarchistický boj aby jeho emancipační podstata byla ukryta před pohledem těch, co mají nespočet důvodů se společně s námi bouřit.
Oficiální soudní proces jistě bude ohromná demonstrace síly. Divadelní scéna ve kterém hlavní roli bude mít monstrum nahánějící strach. Tuto roli s velkým nasazením bude hrát stát a jeho poskoci. Nejsou žádné pochybnosti o tom, že rozsudek byl už dávno potají vynesen. Martin Ignačák byl odsouzen k smrti. Tento rozsudek je vykonáván tak podlým způsobem jako je odepírání přístupu k plnohodnotné stravě. Síť revolučních buněk nebude nečinně přihlížet. Naše subverze bude přítomná dokud nedosáhneme našich cílů. V krátkodobém horizontu důstojnosti pro Martina Ignačáka. V dlouhodobém horizontu zničení systému, který Martina i nás o důstojnost připravuje.
Solidaritu s Martinem Ignačákem!
Solidaritu se všemi, co čelí útokům státu!
Buňka Solidární subverze / Síť revolučních buněk (SRB) – 14. 2. 2016